Ġalamdyķ pessimizm ža̋ne antropologijalyķ problematika

Адам мәселесі - қайнар-бастауы А. Шопенгауэр философиясы болып табылатын иррационалистік философия тұрғысынан талданды. Енді ол картинада болмыс - адам ақылына барабар емес. Адам да енді саналы тіршілік иесі ретінде қарастырылмайды. Бейклассикалық философияның басқа өкілдері сияқты Артур Шопенгауэр...

Full description

Saved in:  
Bibliographic Details
Published in:Chabaršy. Dintanu serijasy
Subtitles:Ecumenical pessimism and anthropological problems
Вселенский пессимизм и антропологическая проблематика
Main Author: Abdrasilova, Gauchar (Author)
Format: Electronic Article
Language:Kazakh
Check availability: HBZ Gateway
Journals Online & Print:
Drawer...
Fernleihe:Fernleihe für die Fachinformationsdienste
Published: Äl-Farabi Atyndaġy Ķazaķ Ūlttyķ Universitetí 2017
In: Chabaršy. Dintanu serijasy
Further subjects:B уақыт
B кеңістік
B себептілік
B время
B substance " space
B Time
B World
B пространство
B Reason
B дүние
B мир
B ерік
B «субстанция»
B Irrationalism
B воля
B иррационализм
B Will
B «өзіндік зат»
B разум
B quot
Online Access: Volltext (kostenfrei)
Volltext (kostenfrei)
Description
Summary:Адам мәселесі - қайнар-бастауы А. Шопенгауэр философиясы болып табылатын иррационалистік философия тұрғысынан талданды. Енді ол картинада болмыс - адам ақылына барабар емес. Адам да енді саналы тіршілік иесі ретінде қарастырылмайды. Бейклассикалық философияның басқа өкілдері сияқты Артур Шопенгауэр (1788-1860) де адам мәнінің өзегін оның ақыл-ойы немесе тектік сипаты емес, әйтеуір бір соқыр, бейсаналы, ырықсыз өмірлік күш - ерік құрайды, - деп бекітеді. Ақыл - адам өмірінде ерікке тәуелді, қосалқы рөл атқарады. Неміс классикалық философиясын сынай отырып, Шопенгауэр оның негізгі идеяларын пайдаланады. Шопенгауэрдің «Дүние - ерік және елес ретінде» (1816) атты негізгі еңбегі тікелей Кант философиясының ықпалымен жазылды. Ғаламды танылмайтын «өзіндік зат» пен «құбылысқа» ажыратып жіктейтін Кант сияқты Шопенгауэр де, дүниені елес («құбылыс») және ерік («өзіндік зат») ретінде қарастырады. Адам өмір сүретін дүниенің елестерден құралған жалған сиқыр екенін жариялайды. Елес ретіндегі дүниеде еркіндікке орын жоқ, өйткені мұнда барлығы ақыл-ойдың үстемдігіне, кеңістіктің, уақыттың және себептілік заңының билігіне бағындырылған. Иррационалистік философия - XIX ғасырдың ортасында өзінің мәнсіздігін ұғынған таррационалистік механистік әлем және адам тұжырымдамасын радикалды жеңу әрекетінің талпынысы болды. Қазақ философиясымен салыстырма жасалды.
Analyzed the Problem of man in the context of irrational philosophy (A. rodonachalniki which is considered to be. Schopenhauer), which no longer identified with the mind of being, and man as a rational being is not considered. As other representatives of non-classical philosophy, Arthur Schopenhauer (1788-1860) argues that the basis of man, his tribal nature is not the mind, and a certain blind, unconscious life force, unreasonable will. The mind plays a secondary and dependent on the will’s role in human life.However, criticizing the German classical philosophy of Schopenhauer uses its basic ideas. And the Main work. Schopenhauer “the World as will and representation” (1816) was written under the direct Deputy Ashat Askarovich philosophy of Kant. Just as Kant distinguishes between “phenomenon” and the unknowable “thing in itself”, Schopenhauer regards the world as representation (as “phenomenon”) and as to the will (the “thing in itself”). A world in which man lives, is declared to be a philosopher inauthentic world. Here everything is an appearance, a Mirage. In this world it is almost impossible to distinguish between reality and dream, reality and appearance. As the world view has no place for freedom, because here, everything is subordinated to the power of the mind, space and time and the domination of the law of causality. Irrationalistic philosophy is an attempt to overcome the mechanistic concept of the world and man radikalnoe scorzoneroides, which found its nesostoiatelnosti to the mid-nineteenth century. Held in conjunction with the Kazakh philosophy.
ISSN:2521-6465
Contains:Enthalten in: Chabaršy. Dintanu serijasy
Persistent identifiers:DOI: 10.26577/ejrs-2017-4-137